Co je považováno za domácí násilí?
Domácí násilí je fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti. Intenzita násilných incidentů se stupňuje a vede ke ztrátě schopností včas tyto incidenty zastavit a efektivně vyřešit narušený vztah. Domácí násilí je jednostranné, agresor a oběť si nikdy nemění role. Nejčastěji jde o násilí páchané na ženách a dětech, ale oběťmi mohou být také muži, lidé handicapovaní a v neposlední řadě také senioři. Pro poskytování pomoci těmto osobám se zřizují intervenční centra a krizové linky.
Krizové linky:
Intervenční centrum při Centru sociálních služeb, tel. 281 911 883
Bílý kruh bezpečí – Dona linka, tel. 2 51 51 13 13
Dětské krizové centrum, tel. 241 480 511
Centrum Locika, tel.: 734 441 233, 734 441 230
Co to je intervenční centrum pro oběti domácího násilí? Jedná se o sociální službu?
Systém pomoci obětem domácího násilí upravuje především zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. V rámci tohoto zákona a zákona o sociálních službách je upraven způsob intervence ve prospěch obětí domácího násilí. Intervenční centra mají být vysoce profesionální službou, která je povinna nabídnout obětem domácího násilí pomoc a podporu při zvládnutí této krizové životní situace, která následuje bezprostředně po útoku. Intervenční centra mají také za úkol koordinovat činnost orgánů veřejné správy a dalších odborných subjektů při zajištění pomoci obětem domácího násilí. V zákoně o sociálních službách je tato služba uvedena pod názvem „Krizová pomoc“.
O domácím násilí páchaném na seniorech se začíná mluvit až v poslední době. Jak se vlastně násilí na seniorech projevuje a kam se v případě potřeby obrátit?
V moderní civilizaci, v níž se duchovní hodnoty postupně vytrácejí a nahrazuje je konzumace a hromadění majetku, se postoje ke starým lidem stačily za poměrně krátké období změnit velmi dramaticky. O násilí a týráni seniorů se skutečně hovoří jen velmi málo. Zjištěno je podle odborníků pouhých 16 procent případů, zbylé čtyři pětiny této pověstné špičky ledovce zůstávají utajeny.
Domácím násilím páchaným na seniorech není jen fyzické násilí, ale i psychické a citové týrání (nadávky, urážky, vyhrožování, omezování), finanční vykořisťování (zneužívání majetku a finančních prostředků seniora, upírání práva přístupu k vlastním financím, vynucování změny závěti) nebo zanedbávání třetí osobou (neposkytování stravy, čistého oblečení, upírání zdravotní péče, hygieny atp.).
Pro lidi, kterým je doma svými nejbližšími ubližováno místo toho, aby si v klidu užívali podzimu života, je velmi těžké s takovou věcí vyjít na veřejnost. Nepříznivý je i fakt, že mnoho seniorů, kteří jsou oběťmi špatného zacházení, nemá ponětí, že se jedná o chování nevhodné, proti kterému se mohou bránit. Velmi častým důvodem, proč se v případě násilí na své osobě zdráhají nebo odmítají obrátit o pomoc, jsou obavy a strach, že agresivita ze strany násilníka se poté začne stupňovat. Dalším důvodem nezřídka bývá, že se stydí za jednání svých dětí, vnoučat, považují to za své selhání ve výchově a ostudu mnohdy pak považují za horší, než týrání.
Krizové linky:
Linka seniorů, tel. 800 200 007
Senior telefon – Život 90, tel. 800 157 157