Česká republika se začala zabývat problematikou rodinné politiky v r. 2003 po vzoru vyspělých evropských států, o rok později byla Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracována a vydána v dokumentu „Národní zpráva o rodině“. Myšlenka koncepce rodinné politiky a její zpracování pro hl. m. Prahu v r. 2008 inicializovalo programové prohlášení Rady hl. m. Prahy pro volební období let 2006 - 2010. Cílem koncepce bylo podpořit model tradiční rodiny a jejích aktivit, podpořit rozvoj sítě služeb, zaměřených především na všechny členy fungující rodiny. Soustředit pozornost na rodiny ve výkonu jejich přirozených funkcí, nikoli přebírat v rodině určené role a zasahovat do vnitřního života.

Rodinná politika představuje souhrn činností a opatření za účelem podpory rodiny ve výkonu jejích přirozených funkcí. Dobrá rodinná politika státu a regionu je předpokladem zdravého rozvoje lidského potenciálu. Jako nejdůležitější je vnímáno uplatňování principu subsidiarity, kdy na prvním místě je právo rodiny samostatně se rozhodovat a řešit problematiku vlastní zodpovědnosti bez zásahu okolí - společnost má v rámci svých aktivit pouze funkci podpůrnou, ať už na úrovni obce, kraje nebo státu a rodina se sama rozhodne, jestli se do nabízených aktivit zapojí. Samosprávné potažmo státní instituce do práv rodiny vstupují jen v těch případech, když na jejich řešení rodina již nestačí. Zmapování potřeb pražských rodin v rámci rozvoje rodinné politiky bylo velmi aktuální, když populační vývoj v ČR i v hlavním městě měl stoupající tendenci. Proto na sklonku r. 2008 nechal Magistrát hl. m. Prahy vypracovat odbornou analýzu s názvem „Podkladová studie o situaci rodin v hlavním městě Praze, o životních podmínkách a potřebách rodin a možnostech jejich uspokojování“, jejímž zhotovitelem byl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Studie ukázala nejdůležitější směry vývoje rodinné politiky na území hlavního města, kterými je třeba se do budoucnosti ubírat. Na základě této analýzy vznikla první Koncepce rodinné politiky pro hlavní město Prahu.

Demografické trendy

Hlavní město Praha je největším městem České republiky s 1,25 mil. obyvatel, s 22 správními obvody a 57 městskými částmi a je jediným městem v ČR, které je současně i krajem, což přináší určitá specifika. V rámci kraje je největším centrem dojíždění nejen za prací, ale i za službami a kulturou. Praha je atraktivním místem pro mladou generaci, která sem přichází i ze vzdálených míst České republiky, nebo zůstává v Praze po studiích, hlavně díky možnosti uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti a možnosti budování kariérního růstu. To je jedním z důvodů, proč Praha netrpí úbytkem obyvatel jako jiná česká, moravská a slezská města a přitahuje i pozornost cizinců. I přes tuto dobrou výchozí pozici není vývoj v Praze z pohledu demografického příliš příznivý; stejně jako v mnoha místech ČR je charakterizován zvyšujícím se podílem občanů starších 65 let (Praha má seniorů nejvíce ze všech krajů ČR – 21%, což o 3% převyšuje celorepublikový průměr). Přes zvýšený „rodičovský boom“ posledních let se však nepředpokládá výrazná změna poměru ekonomicky aktivního a neaktivního obyvatelstva, děti tvoří v současné době asi 13% obyvatel na území hlavního města. Demografické trendy do roku 2030 jsou zpracovány jen do úrovně celorepublikové a předpokládají mírný nárůst průměrného počtu dětí na jednu ženu (v roce 2008 = 1,2 dítěte, v roce 2030 se očekává růst o 0,3 dítěte), ovšem očekává se i nárůst počtu seniorů až o 4% z celkového počtu obyvatel. Populační vývoj souvisí především s chováním mladé generace, kdy se projevuje typický trend posledních let s jiným přístupem k manželství a rodičovství než dříve - odkládání sňatku, dítě až po vybudování kariéry, snížení počtu dětí v rodině, zvyšování počtu dětí narozených mimo manželství a zvyšování počtu svobodných a samostatně žijících osob, tzv. singlů. Příčiny této změny souvisí s délkou vzdělávání, možností studií v zahraničí, s profesní kariérou, nabýváním zkušeností, ale souvisí i s obavami z budoucnosti, nebo pochybováním o vlastní schopnosti zabezpečit potřeby budoucí rodiny. Povzbuzující není ani vysoká rozvodovost, která v Praze dosahuje jednoho rozvodu na dvě uzavřená manželství, zvyšující se počet neúplných rodin, což stupňuje nejistotu mladé generace v rozhodování pro trvalý vztah a rodinu. Nepochybně se na této skutečnosti podílí také problematika bytové politiky, možnosti nájmu bytů z bytového fondu města, výše nájemného v nájemních domech a nedostatek tzv. startovacích bytů. Stárnutí populace klade zvýšené nároky na systém zdravotnických a sociálních služeb, i na život rodiny. Nabídka služeb je poměrně vysoká i v širokém spektru, ale vzhledem k potřebám seniorů stále nedostačující. Stát i kraj vynakládá nemalé finanční prostředky na tyto služby z rozpočtových položek formou dotací a grantů. Potřebné sociální služby v Praze jsou pokrývány z velké části příspěvkovými organizacemi Magistrátu hl. m. Prahy a úřady městských částí, druhou významnou roli hrají nestátní neziskové organizace. Díky stárnutí populace se zvyšuje poptávka po sociálních službách všech typů, zvláště po službách terénních.

Při bilancování uplynulého období v r. 2010 a při vyhodnocování změn v oblasti potřeb pražských rodin v době probíhající hospodářské krize, vychází na světlo skutečnost, že potřeby Pražanů se mění, protože se v mnoha případech mění jejich ekonomická situace, bytové podmínky, schopnost splácet půjčky, ztráta zaměstnání, s čímž jde ruku v ruce i následné narušení vztahů v rodině, její funkce a funkčnosti, v krajním případě i její rozpad. Do hledáčku zájmu se proto v Praze dostávají namísto fungujících zdravých rodin ty rodiny, které mají nějaký „handicap“. Aktuální jsou témata jako sanace rodiny, ohrožená rodina nebo rodina se seniorem, ale i taková témata jako jsou děti v ústavní péči (usnadnění vstupu do běžného života dětem a mladým lidem z dětských domovů nebo podpora pěstounské péče).

Cíle rodinné politiky

Cílem rodinné politiky hl. m. Prahy je ve spolupráci s úřady městských částí činit vhodná opatření tak, aby byla posilována funkce rodiny a její autonomie a současně bylo umožňováno jejich svobodné rozhodování při uskutečňování životních plánů. K tomuto cíli vede cesta posilování pro-rodinného klimatu ve společnosti, jejíž důležitou součástí je zdůrazňování hodnoty stabilní rodiny. Rodina je nejúspěšnějším garantem mezigeneračního předávání hodnot, na kterých svobodná a demokratická společnost spočívá. Tento vysoký cíl je relativně dostupný, protože velká většina mladých lidí si podle sociologických výzkumů podobné hodnoty promítá i do své budoucnosti.



Portál pro sociální oblast města Prahy

Domovská stránka