Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách) s účinností od 1. 1. 2007.
Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti života lidí. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí „na okraji“ společnosti.
Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou
- pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu ,
- pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
- poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
- poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení,
- pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
- poradenství,
- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
- terapeutické činnosti,
- pomoc při prosazování práv a zájmů.
Výčet základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb je stanoven zákonem o sociálních službách, obsah je uveden ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., části druhé.
Formy poskytování sociálních služeb
Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní.
- Pobytovými službami
- se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.
- Ambulantními službami
- se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování.
- Terénními službami
- se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí.